čtvrtek 19. června 2014

Pravdivá zpráva o finské Megeře!

Především, určitě se jmenovala Matilda, Klotilda anebo Hilda. To jméno ji lezlo z koutků titěrných roztomilých ušních boltců, ovšem to bylo to poslední, co na naší Klotildě bylo roztomilé. Bylo to totiž tak ....
Červený ocelový kůň značky Ford si to žene Švédským severem a blíží se k hranicím s Finskem. Všichni hrdinové spí, a touto činnosti se ford pravidelně natřásá a vibruje. I všechno vevnitř vibruje. Neznáte mocný chrapot chlapců mířících na sever?!? Každopádně jeden hrdina nespí, ano, je to naštěstí řidič - Marek. Bohužel má dlouhou chvíli tak při příjezdu na hranici ho nenapadne nic jiného, než otevřít okénko a volnou rukou tento přejezd natáčet na kameru. Tímto aktem mine nejenom červená světla - STOP, ale bohužel i naší Matildu, která čile v 5.00 ráno vyhlíží všechny nešťastníky, pokoušející se dostat do země ledové. Když si náš hrdina všiml klátivé Hildy mávající rukama ve zpětném zrcátku, místo co by přidal plyn, bohužel pokojně zastavil a dokonce zacouval, k naší valkýří celnici a omluvil se jí. To neměl dělat!
Následovala kompletní prověrka všeho, snad kromě tělních otvorů. Ostatní náhle probuzení hrdinové, museli rozespalými pohyby vyložit celý pracně naskládaný náklad, a dokonce otevřít o plastové bedny s jídlem, aby se tam čirou náhodou nechovával kontraband - chlast. Naše Matilda přitom kladla poťouchlé otázky typu, zda skutečně máme JENOM pivo, zda nemáme i víno a též, kolik toho piva vlastně na osobu smíme mít. Naštěstí řidič Marek byl podrobně proškolen o divých praktikách frustrovaných finských pohraničníků, a tak vždy odpovídal správně, k nelibostí naší Klotildy, což skrývala profesionálním úsměvem č.3. Chtě nechtě, nás nakonec Hilda pustila, s přáním pěkného rybolovu, a určitě se už těší na naše další shledání - to až pojedem nafutrovaní rybami cestou zpět - aby mohla všechny bedny jednu po druhé pečlivě zvážit. To by to byl čert, aby alespoň jediná z nich neměla více než 15 Kg!
Odjeli jsme, opustili jsme naši drahou Matildu s vědomím, že neobjevila naši hlavní zásobárnu tvrdého alkoholu, kterou měl hrdina Pavel schovanou kdesi mezi ponožkami. Rybářský bůh existuje ...

Žádné komentáře:

Okomentovat